V roce 2015 vyšla ve slovenském překladu kniha italských žurnalistů Andrei Tornielliho a Giacoma Galeazziho o ekonomickém myšlení úřadujícího Svatého otce pod názvem „Pápež František: Táto ekonomika zabíja – Po prvý raz publikované myšlienky pápeža Františka o ekonomike“ (Bratislava: Fortuna Libri, 2015, ISBN 978-80-8142-438-0).
Pokud potenciálního čtenáře náhodou neodradí graficky chabá a mimořádně nevzhledná obálka díla vázaného v pevné vazbě (po prohlédnutí nabídky internetových prodejců možno konstatovat, že vzhled obálky je shodný s italským originálem), může po nahlédnutí do jejího obsahu zůstat poněkud překvapen. Samotný název totiž vypovídá jen přibližně o tom, co knížka obsahuje. Jedná se totiž o poměrně zvláštní směsici výňatků z různých Františkových textů, v nichž se alespoň okrajově vyjádřuje k problematice ekonomiky, hospodářské politiky nebo globální sociální (ne)spravedlnosti, ktoré jsou kombinovány s jinými formami, o nichž bude řeč níže.
Nepochybně se jedná o zajímavé a hodnotné papežovy myšlenky, které vybízejí k reflexi a – ano – dokonce k individuálním nebo kolektivním akcím vedoucím k odstranění nebo alespoň zmírnění sociálních nerovností medzi lidmi a národy. Na druhé straně je však jen stěží možno konstatovat, že tyto názory nejvyššího velekněze církve jsou publikovány poprvé, jak napovídá (slovenský) podtitul publikace (třeba ten italský upozorňuje, že kniha obsahuje rozhovor s Františkem o kapitalismu a sociální spravedlnosti). Všechny jeho v knize zveřejněné promluvy, homílie nebo oficiální dokumenty totiž již byly kompletně publikovány, a to přinejmenším na oficiálních stránkách Vatican.va.
Zřejmě nejhodnotnější částí knížky je poslední kapitola, která obsahuje krátký rozhovor s Františkem. V něm v podstatě shrnuje své doposud prezentované názory a dostává od autorů prostor, aby se ohradil vůči nařčením z marxismu, které o něm šíří zejména američtí katoličtí neokonzervativci. Ostatně zejména proti nim je namířen osten autorů. Jejich kritice věnovali Tornielli a Galeazzi například kapitoly „Útoky proti »pápežovi marxistovi«“ nebo „Kritika pápeža Benedikta XVI. americkými teokonzervatívcami“. Právě tyto části představují sice sugestivní, ale atypickou vložku, která se vymyká jak výběru textů Františkovy sociální nauky, tak i rozhovorům, které kniha obsahuje. Kromě interview s papežem se jedná také o rozhovory s Ettorem Gottim Tedeschim, bývalým ředitelem Institutu pro náboženská díla (tzv. Vatikánská banka) a boloňským profesorem ekonomie Stefanem Zamagnim, mimochodem držitelem čestného doktorátu Univerzity Karlovy z roku 2012.
Paradoxně je to právě tato trojice rozhovorů, z nichž je interview s papežem to nejkratší, která představuje největší přidanou hodnotu celé publikace. Zbytek tvoří, jak již bylo zmíněno, citování dlouhých pasáží papežových textů, doplňovaných autorskými komentáři, nebo malá bitva s americkými neokonzervativními think-tanky, kterou mohou dva italští novináři jen stěží vyhrát. A to navzdory tomu, že se snaží podpořit své postoje názory dvou žijících papežů (současného i emeritního), jež vykreslují, ostatně zcela pravdivě, jako vzájemně komplementární a navazující.
Kniha „Tato ekonomika zabíjí“ je jistě zajímavou četbou, i když má čtenář někdy pocit, že se tam opakovaně setkává s týmiž myšlenkami. Její hodnota tkví zejména v popularizaci myšlenek papeže Františka, v seznamování laické veřejnosti s aktuálním vývojem katolické sociální nauky a v neposlední řadě v obeznamování věřících laiků i ateistů s názory, které by si na internetu zřejmě jinak neměli zájem vygooglit. Odborné veřejnosti, která by možná očekávala fundované akademické pojednání, však publikace, snad kromě tří zmíněných rozhovorů, mnoho nepřinese. Přesto je její existence ze zmíněných důvodů opodstatněná a zajisté má smysl šířit veřejné povědomí o ní.
PhDr. Marián Sekerák
autor působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy
