Jiří Šenkýř
To, oč zásadně jde, je úcta k lidskému životu a důstojnosti každého člověka. Ostatní je druhořadé. Toto je důležitá směrnice pro lidi veřejně činné, zejména pro politiky. V tomto ohledu jsou dnes prvořadé mír a zdravé životní prostředí.
Mír předpokládá celosvětový respekt k principům vytýčeným Chartou spojených národů (1945). V posledních letech jsme bohužel svědky oslabování role OSN a její malé akceschopnosti. Problémem není jen řádění teroristických skupin, nýbrž i existence některých států s teroristickými tendencemi, které se vymykají mezinárodní kontrole. Pokud slyšíme od představitelů takových států slova o „novém světovém řádu“ nebo o možnosti použití jaderných zbraní, musíme nutně zpozornět a ptát se, co je za takové situace možné dělat. Jedním z klíčů k odpovědi na tuto otázku je porozumění fenoménu hybridní války, jejímž cílem je ovlivnit, resp. narušit či rozrušit myšlení lidí a soudržnost společnosti. „Útočící strana“ pracuje s emocemi, využívá naši citlivost na některá témata (jako jsou migranti, sexuální orientace, drahota…). Její snahou je „vetřít se do přízně“, přesvědčit nás, že stojí na naší straně, na straně našich zájmů. V případě, že tomuto vábení podlehneme, nezřídka se stáváme i „užitečnými idioty“, kteří narativy útočící strany šíří dál. Hybridní válka pracuje především s nenávistí. Nejúčinnější zbraní v této válce je život bez nenávisti. Mít pozitivní vztah k životu a zdravý rozum.
Druhý – neméně závažný problém současnosti je klimatická změna. Stále si myslíme, že „se nás netýká“. Nechceme připustit, že nevratné změny, které způsobujeme, tvrdě dopadnou na další generace. Papež František se v nedávno zveřejněné exhortaci Laudate Deum (2023), vyjádřil se smutkem, naléhavě a jasně: Jsem nucen předložit tato upřesnění, která se mohou zdát samozřejmá, kvůli některým pohrdavým a nerozumným názorům, s nimiž se setkávám v katolické církvi. Všichni jsme zodpovědní – za konzum, odpady, spotřebu energie. A s tím, co zazkouším dobrého, bych měl seznámit ostatní, aby se nešířily jen dezinformace, ale také pozitivní myšlenky. A jako dezinformace může spustit lavinu zla, tak pozitivní chování může povzbudit druhé.
Světoví státníci se v prosinci 2023 sešli v Dubaji na COP 28 – dvacáté osmé klimatické konferenci, aby řešili záchranu naší planety ohrožené růstem teploty. Je obtížné, aby se 200 států dobrovolně shodlo na nutných opatřeních, která představují ekonomickou zátěž a která, i když krátkodobě, zhoršuje životní úroveň občanů; to může politikům snížit popularitu. Je někdo schopen lidem vysvětlit nutnost změn, když lobbisté a dezinformátoři chrlí názory popírající samu klimatickou změnu? Papež František odvážně vystoupil s radikální exhortací Laudate Deum, v níž velmi podrobně vysvětluje otázky klimatické změny a vyzývá všechny lidi ze všech států, aby přijali závažnost nastalé situace. Katolíci, kterých je přes miliardu, by se měli probudit a burcovat ostatní. Aby se proměnilo světové společenství, musí se v každém státě najít většina, která bude tuto cestu podporovat. Vzhledem k tomu, jak rychle je třeba změny provádět, a ve zhoršujících se podmínkách vyvolaných klimatickými jevy, bude proměna stále nákladnější. A politici nepůjdou proti přání většiny. Když většina lidí změny odmítne, změny nebudou a svět se nevratně zhroutí. Je třeba, aby se lidé uskromnili a byli ochotni investovat do klimatické transformace.
Jaká je role náboženství, zvláště křesťanů? Ježíš stojí v čele zástupů, které budou trpět a předčasně zemřou vlivem změny klimatu. Ježíš se solidarizuje s těmito lidmi. A po nás, křesťanech chce, abychom „něco udělali“ a planetu Zemi zachránili.
Každá epocha má svoje výzvy. Ježíš se narodil do okupovaného Izraele. Římané vládli, vybírali daně a zaváděli jinou kulturu. Židé čekali Mesiáše, který Římany vyžene a bude vládnout celému světu. Ježíš nešel touto cestou. Soustředil se na důstojnost každého, muže i ženy, zdravého i nemocného a ztělesňoval příchod Otcova království. Neprosazoval se silou politické moci ani nezneužil přítomných náboženských představ a očekávání. Žil ve spojení s Otcem a sloužil.
Současní státníci a politici mají velkou odpovědnost za budoucnost světa a lidstva. Nemenší odpovědnost má každý z nás, minimálně v rovině osobního příkladu, kterým může strhávat druhé k respektu k důstojnosti každého člověka, úctě ke stvoření a k posilování pokoje a usmíření mezi lidmi.
Jiří Šenkýř, prosinec 2023
