Když vidím řady těžkých traktorů, jak blokují silnice, vybaví se mi pole uježděná těmito stroji. Zhutněná půda málo propouští vodu do spodních vrstev; důsledkem je nedostatek spodních vod a při větších srážkách hrozí povodně. Zajímá to zemědělce, když oni chtějí vypěstovat a prodat co nejvíce? Jejich cílem bývá zisk. Z hlediska společnosti pak zajištění potravin.
Tržní zemědělské hospodaření zapomnělo na externality. Zemědělec hnojí a používá přípravky na ochranu rostlin a současně poškozuje edafon a hmyz. Pak chybí život v půdě a opylovači. Tyto škody jsou ignorovány. Poseče-li se louka, často zahynou srnčata. Opět škoda, která se nepočítá.
Živí tvorové jsou naši bratři. Papež František se modlí k „Ježíši, který je živý v každém tvoru slávou svého vzkříšení“ a k Duchu svatému, který „provází sténání stvoření“ (Laudato si).
Jak naložit s protesty zemědělců? Zemědělská politika je mnohem složitější, než se dosud všeobecně myslelo. Když se zavedla povinnost nechat 4 % půdy ladem, zemědělci se bouří. Když jsem s jedním z nich hovořil, nevěděl, proč tomu tak je. Zřejmě jim to jejich profesní organizace nevysvětlila. Klimatická změna se výrazně týká zemědělců. Jsou na tyto doby připravováni?
Nová zemědělská politika znamená zapojení celé společnosti. Aby bylo dost pitné vody, musí být vodné dražší o částku, která půjde na ochranu krajiny. Potraviny budou dražší, aby zemědělci nešli tržně nadoraz. Zbývá dořešit konkurenci v cenách potravin dovážených se zemí, kde jsou jiné podmínky. (Ale to už neumím).
Jiří Šenkýř, únor 2024
