Rozsáhlé požáry lesů v Indonésii jsou považovány za dosud nejhorší ekologickou katastrofu 21. století, která bude mít dalekosáhlé a nenapravitelné následky pro přírodu celé oblasti a v důsledku i pro biosféru jako celek. Požáry se katastroficky rozšířily zejména od října 2015. Co je příčinou vypalování?
Příčinou je vypalování již tak omezených ploch původních lesů za účelem pěstování palmy olejné (Elaeis guineensis).
Palmový olej byl odedávna doplňkem potravy v rovníkové Africe, přírodní (nerafinovaný) má poměrně vysoký obsah vitamínu A. Pěstování palmy olejné pro zajištění této složky výživy místního obyvatelstva nemělo zásadní ekologické dopady. Před cca 30 lety dochází však ke globalizaci produkce a využití palmového oleje. Jako původ bývají uváděny jednak snahy o záměnu živočišných tuků za rostlinné oleje v potravinářství (což se v posledních letech ukazuje z výživářského hlediska jako kontraproduktivní), jednak náhrada fosilních paliv obnovitelnými zdroji energie.
Proto v posledních 30 letech téměř neustále hoří lesy na mnoha místech Indonésie, Situace v současné době však katastrofálně graduje, zejména vlivem neobvyklého sucha, současně ale i tlaku byznysu na rozšiřování plantáží této plodiny. Rozšiřování plantáží palmy olejné je v současnosti jednou z největších příčin úbytku tropických deštných lesů především v oblasti jihovýchodní Asie, ale také v tropické Africe a řadě zemí jižní a střední Ameriky. V samotné Indonésii se v letech 1990–2010 rozloha plantáží palmy olejné zvětšila 10krát. V současné době Indonésie a Malajsie zajišťují 85–90% světové produkce palmového oleje. Zároveň to bylo jejich území, jež tvořilo 80% primárních lesů jihovýchodní Asie s unikátní druhovou rozmanitostí.
Expanzi plantáží palmy olejné řídí nadnárodní korporace, které palmový olej stále více přidávají do různých potravin. Běžný spotřebitel není informován o důsledcích dlouhodobé konzumace tohoto oleje, který má – na rozdíl od jiných druhů rostlinných olejů – nevyvážený poměr jednotlivých typů mastných kyselin, než jaký je potřebný pro výživu člověka. Odborné studie hovoří o řadě negativních dopadů na imunitní, nervovou či oběhovou soustavu. Kromě stále se rozšiřujícího použití palmového oleje v potravinářství se tento olej využívá v řadě průmyslových odvětví v zemích daleko od oblastí jeho produkce. Podpora produkce palmového oleje je motivována vysokým výnosem a nízkými náklady na produkci – především díky levné pracovní síle v zemích pěstování.
V plamenech hyne bezpočet jedinců i druhů unikátních rostlin a zvířat, nelze odhadnout, kolik jedinečných organismů, které lidstvo dosud nepoznalo, nenávratně zmizelo z povrchu Země! V této souvislosti je možno zmínit, že jen velmi malý zlomek z celkového počtu rostlinných druhů je farmakologicky prozkoumán. Vypalování lesů je doprovázeno i odvodňováním krajiny, čímž se situace ještě zhoršuje jak z hlediska šíření požárů, tak i z hlediska likvidace jedinečné druhové diverzity organismů, žijících právě v lesích se specifickými mokřady. Vysušená půda rašelinného charakteru se při požáru lesa snadno vznítí a velmi dlouho hoří. Takto vypálená půda je pro pěstování čehokoliv nepoužitelná. Navíc se při spalování tohoto materiálu uvolňuje metan. Zánik lesů s unikátní a nenahraditelnou biodiverzitou a současně s významnou klimatotvornou funkcí je nevratný.
Celkově uvolňují požáry do atmosféry ohromné množství oxidu uhličitého, což podle předpokladů může mít závažný dopad na světové klima. Publikované údaje uvádějí, že jen za měsíce září a říjen 2015 dodaly požáry lesů v Indonésii více oxidu uhličitého než USA za stejné období nebo Německo za rok.
Oheň a dusivý dým tvořící nebezpečný smog ohrožují obyvatele celých rozsáhlých oblastí. Každoročně si plameny a emise vyžádají život kolem sto tisíc obyvatel Indonésie. Dopady na zdraví desítek či stovek milionů dalších nikdo nesleduje; smog ohrožuje hlavně děti, starší osoby a lidi s dýchacími potížemi. Uvádí se výrazné zvýšení hospitalizací z důvodů postižení dýchacích funkcí; nutno však vzít v úvahu skutečnost, že v méně rozvinutých oblastech se zdravotnické péče postiženým vůbec nemusí dostat. Dusivý dým zahaluje nejen Indonésii samotnou, ale i sousední Malajsii a Filipíny. O rozsahu této katastrofy hovoří i skutečnost, že bylo nutno přistoupit k omezení letecké dopravy z důvodu zhoršené viditelnosti.
Indonéská vláda požádala okolní země, aby lesní požáry pomohly hasit, nařídila zablokování všech odvodňovacích kanálů za účelem zvýšení hladiny podzemní vody a chce bránit dalšímu vypalování půdy. Údajně nebude povolovat další rozšiřování palmových plantáží. Vzhledem ke korupci, nedostatečné legislativě a problematickému dodržování zákonů však tato opatření nemusí mít očekávanou a potřebnou účinnost.
