Setkání, které proběhlo 21.6.2018 v Bruselu, bylo prvním po volbě nového vedení COMECE. Volba byla spojena s novým pověřením národních delegátů a s upřesněním statutu komise (příloha 1). Komise také vydala nový dokument o budoucnosti práce (příloha 2).
Národní delegáti měli také příležitost seznámit se s mons. Antoinem Hérouardem, pomocným biskupem z Lille, který ve funkci prezidenta sociální komise vystřídal mons. Gianni Ambrosia.
Prvním bodem setkání byl kulatý stůl o politické a sociální situaci v členských zemích rok před evropskými volbami. Jako modelové země byly zvoleny Itálie, Rakousko a Portugalsko, jejichž delegáti (S. Berettová, S. Renoldner a J. Pereira) ostatní členy komise podrobně seznámili s aktuální situací v jejich zemích. Jako nejstabilnější vyhlíží přitom situace v nejchudší ze tří zemí, Portugalsku, které se již podle všeho zotavilo z nejhorších důsledků nedávné krize. Ačkoli rovněž v obou zbývajících zemích je ekonomická situace relativně dobrá, politické vyhlídky jsou podstatně horší. V Rakousku jsou koaliční vládou OVP a FP přijímána rozhodnutí, která vážně ohrožují sociální smír; některé z nich, jako například zvýšení délky pracovního týdne až na 60 hodin, vyhlížejí jako návrat do 19. století. Nedávné volby v Itálii potvrdily existenci tradičního bipolárního štěpení – nejsilnějšími se stala dvě populistická hnutí: pravicová Liga severu a spíše levicové Hnutí pěti hvězd –, ovšem s podstatnou změnou: voliči obou hnutí se od sebe nijak zásadně sociálně neodlišují. Politika tak nadále ztrácí svou sociální bázi, s čímž je spojena neodhadnutelnost a značná politická nejistota.
V dalším bloku představila europoslankyně Michaela Šojdrová spolu se svými spolupracovníky (v její skupině byl i člen SO ČBK Marián Sekerák) návrh evropské direktivy týkající se rovnováhy mezi prací a soukromým životem. Kromě snahy o harmonizaci těchto sfér života posílením flexibilních pracovních forem a forem rodičovské dovolené v ní jde také o určení společné evropské minimální míry podpory rodičům a pečujícím osobám. Jako kontroverzní byla přitom vnímána iniciativa snížit věk dětí rodičů, pro něž je podpora určena, a vyhradit tuto úplným rodinám s cílem nepodporovat z evropských zdrojů problematické formy soužití.
V dalším bloku byli účastníci zpraveni pracovníkem Evropské komise Stefanem Lehnerem o chystaném rozpočtu EU pro roky 2021–2027. Hlavní obtíží, s níž se nový rozpočet potýká, je vystoupení Velké Británie z EU, jímž unie přišla o jednoho z hlavních přispěvatelů. Cílem je nyní využít této situace k výraznější proměně struktury rozpočtu tak, aby lépe odpovídala novým politickým prioritám. Ubyde tak peněz pro podporu zemědělské výroby (prostředky by měly oproti minulosti plynout zejména malým a středním výrobcům) a rovněž – což byla zatím jediná informace, která o této věci zazněla v českých médiích – do fondu soudržnosti. K nově prioritním oblastem naopak patří bezpečnost, migrace a ochrana hranic. Jejich podporou Komise patrně usiluje i o to vyrovnat se se současnou krizí důvěry v instituce EU. Ze stejného důvodu upírá svou pozornost na mladé (například rozpočet oblíbeného programu ERASMUS bude zdvojnásoben) a snaží se rovněž řešit často kritizovaný problém zneužívání dotací – hodlá radikálně snížit počet programů, v nichž se prostředky poskytují, a tím tak učinit rozhodování transparentnějším.
V odpoledním bloku pak Séasmus Boland, člen Evropského hospodářského a sociální výboru, hovořil o situaci v oblasti zemědělství zejména s ohledem na očekávané změny forem práce vlivem digitalizace.
Závěrečná část setkání byla věnována dokumentu o budoucnosti práce (viz příloha 2), který sociální komise v minulých měsících vytvořila (připomínkami přispěli prostřednictvím českého delegáta i členové SO ČBK) a který by měl být na podzim předložen plénu biskupů COMECE a poté publikován. Dokument by se měl stát rovněž východiskem odborné konference s titulem Shaping the Future of Work (Utvářet budoucnost práce), pořádáné COMECE ve spolupráci s Evropským hospodářským a sociálním výborem, Mezinárodní organizací práce a dalšími, která se bude konat 27. listopadu 2018 v Bruselu.
