Závěrečná zpráva biskupské synody pro Svatého otce Františka (24. října 2015)
Zveřejňujeme text Závěrečné zprávy biskupské synody pro Svatého otce Františka, vypracovaný na závěr 24. Řádného všeobecného shromáždění (4.-25. října 2015) na téma „Povolání a poslání rodiny v církvi a v současném světě“.
OBSAH
ÚVOD
I. ČÁST: CÍRKEV NASLOUCHÁ RODINĚ
I. kapitola: Rodina v antropologickém a kulturním kontextu současné společnosti
II. kapitola: Rodina ve společenském a ekonomickém kontextu současné společnosti
III. kapitola: Rodina, její začlenění a společenství
IV. kapitola: Rodina a citový život
II. ČÁST: RODINA V BOŽÍM PLÁNU
I. kapitola: Rodina v dějinách spásy
II. kapitola: Rodina v církevním magisteriu
III. kapitola: Rodina v křesťanské nauce
IV. kapitola: Směrem k naplňování života rodiny v církvi
III. ČÁST: POSLÁNÍ RODINY
I. kapitola: Utváření rodiny
II. kapitola: Rodina, plodivá síla a výchova
III. kapitola: Rodina a pastorační doprovázení
IV. kapitola: Rodina a evangelizace
ZÁVĚR: Modlitba ke Svaté rodině
ZKRATKY
ÚVOD
1. My Otcové, shromáždění na synodě okolo papeže Františka, mu děkujeme za to, že nás svolal, abychom spolu s ním a pod jeho vedením uvažovali o povolání a poslání dnešní rodiny. Jemu předkládáme plod naší práce, s pokorou a s vědomím všech omezení, která obsahuje. Můžeme však konstatovat, že jsme stále měli před očima rodiny ve světě s jejich radostmi a nadějemi i s jejich smutkem a úzkostmi. Kristovi učedníci vědí, že „není nic opravdu lidského, co by nenašlo v jejich srdci odezvu. Jejich společenství se totiž skládá z lidí, kteří jsou sjednoceni v Kristu, při svém putování do Otcova království jsou vedeni Duchem svatým a přijali zvěst o spáse, kterou mají předložit všem. Proto také toto společenství cítí, že je opravdu těsně spjato s lidstvem a jeho dějinami“ (GS 1). Děkujeme Pánovi za velkorysou věrnost, s níž mnoho křesťanských rodin odpovídá na své povolání a poslání, a to i uprostřed překážek, nepochopení a utrpení. K těmto rodinám přichází povzbuzení celé církve, která je sjednocena kolem svého Pána, posilována působením Ducha a ví, že má slovo pravdy a naděje, jímž se může obrátit ke všem lidem. Papež František to připomněl při zahajovací liturgii k poslední etapě této synodní cesty věnované rodině: „Bůh nestvořil lidskou bytost k životu ve smutku nebo k setrvávání v samotě, nýbrž ke štěstí, k tomu, aby sdílela cestu s jiným člověkem, s nímž by se doplňovala... Jde o týž plán, který Ježíš… shrnuje slovy: ‚Na začátku při stvoření (Bůh) učinil (lidi) jako muže a ženu. Proto opustí muž otce i matku, připojí se ke své ženě, a ti dva budou jeden člověk. Už tedy nejsou dva, ale jeden‘ (Mk 10,6-8; srov. Gen 1,27; 2,24).“ Bůh „spojuje srdce muže a ženy, kteří se milují, a spojuje je v jednotě a nerozlučitelnosti. Znamená to, že cílem manželského života není pouze zůstat spolu navždy, nýbrž navždy se milovat! Ježíš tak obnovuje původní a ustavující řád. ... Jedině ve světle bláznovství Ježíšovy nezištné velikonoční lásky se totiž jeví jako srozumitelné bláznovství nezištné manželské lásky, která je výlučná a je usque ad mortem (až do smrti)“ (Homilie při mši zahajující synodu, 4. října 2015).
2. Rodina, lůno radostí i zkoušek, je první a základní „školou lidství“ (srov. GS 52). I přes zprávy z různých prostředí signalizující krizi rodiny jako instituce zůstává u mladých generací živá touha po rodině. Církev jakožto odbornice na lidství a ve věrnosti svému poslání hlásá s hlubokým přesvědčením „evangelium rodiny“, které přijala spolu se Zvěstováním Ježíše Krista, s nepřetržitým učením Otců, duchovních učitelů a církevního magisteria. Na cestě církve získává rodina specifickou důležitost: „Láska (Boha), s níž se vydal na cestu s lidstvem, s níž se vydal na cestu se svým lidem, byla taková, že dospěla až k okamžiku zralosti, kdy dal největší znamení své lásky: svého Syna. A kam poslal svého Syna? Do paláce? Do města? Aby začal něco podnikat? Poslal ho do rodiny. Bůh vstoupil do světa v rodině. A mohl to tak udělat, protože to byla rodina, která měla srdce otevřené pro lásku, měla otevřené dveře“ (František, projev na Slavnosti rodin, Philadelphia, 27. září 2015). Dnešní rodiny byly poslány jako „učedníci misionáři“ (srov. EG 120). V tomto smyslu je třeba, aby rodina nově objevila sama sebe jako nezbytného činitele evangelizace.
3. K úvahám o rodině svolal papež biskupskou synodu. „Už to, že se scházíme in unum okolo římského biskupa, je událost milosti, při níž se na cestě duchovního a pastoračního rozlišování projevuje kolegialita biskupů“ (František, Projev u příležitosti modlitební vigilie při přípravě na Mimořádnou synodu o rodině, 4. října 2014). Během dvou let se konalo Mimořádné všeobecné shromáždění (2014) a Řádné všeobecné shromáždění (2015); obě si vzala za úkol naslouchat Božím znamením i lidským dějinám při věrnosti evangeliu. Plod prvního synodního setkání, k němuž Boží lid významně přispěl, dozrál v Relatio Sinodi (Zprávě ze synody). Náš dialog a naše úvahy byly inspirovány postojem trojího druhu: naslouchat životu dnešní rodiny v perspektivě víry a v komplexnosti všech jeho světel a stínů; hledět na Krista, abychom s novou svěžestí a nadšením znovu uvažovali o zvěstování, jehož se nám dostává skrze víru církve; v Duchu Svatém provádět konfrontaci, abychom rozpoznávali cesty, na nichž církev a společnost může obnovovat své nasazení pro rodinu založenou na manželství mezi mužem a ženou. Křesťanská zvěst týkající se rodiny je vskutku dobrou zprávou. Rodina je nejen povzbuzována k tomu, aby reagovala na různé dnešní problémy, ale především ji Bůh volá, aby si stále znovu uvědomovala svou misijní identitu. Při diskusích o otázkách, které se jich přímo týkají, obohatila synodní shromáždění přítomnost manželských dvojic a rodin. Při zachování cenných plodů předcházejícího shromáždění, jež se věnovalo výzvám pro rodinu, jsme nyní svůj pohled zaměřili na její povolání a poslání v církvi a v současném světě.
Otázky kladli Markéta Imlaufová a Marek Jílek, odpovídal Jakub Jinek.
Zvukovou (a mírně odlišnou) verzi rozhovoru si lze poslechnout na Youtube, všech hlavních podcastových platformách a dále na stránkách Ecclesia podcast https://ecclesiapodcast.cz.
Jakub Jinek (politický filosof, vysokoškolský učitel)
Markéta Imlaufová a Marek Jílek (moderátoři Ecclesia podcast)
