Otázka terminologie

 

První část

JEDNOTA LÁSKY VE STVOŘENÍ
A V DĚJINÁCH SPÁSY

 

Otázka terminologie

 

2.    Boží láska k nám je základní životní otázkou a klade před nás rozhodující otazníky: Kdo je Bůh a kým jsme my? V dané věci se ukazuje být určitou překážkou především problém terminologie. Termín „láska“ se dnes stal jedním z nejužívanějších a také nejvíce zneužívaných slov, jemuž se dávají naprosto odlišné významy. Ačkoli téma této encykliky se soustředí na otázku chápání a praktického uplatňování lásky v Písmu svatéma v tradici církve, nemůžeme prostě a jednoduše odhlédnout od významu, jaký má uvedené slovo v různých kulturách a v dnešní řeči.

Na prvním místě připomínáme široké sémantické pole slova „láska“: hovoří se o lásce k vlasti, o lásce k povolání, o lásce mezi přáteli, o lásce k práci, o lásce mezi rodiči a jejich dětmi, o lásce mezi sourozenci a příbuznými, o lásce k bližnímu a o lásce k Bohu. V této široké škále významů právě láska mezi mužem a ženou, v níž dochází k úzké součinnosti mezi tělem a duší a v níž se před lidskou bytostí otevírá příslib blaženosti, které, jak se zdá, nelze odolat, vystupuje do popředí jako prvořadý archetyp lásky, ve srovnání s nímž všechny ostatní druhy lásky na první pohled blednou. Vyvstává tak otázka: Všechny tyto podoby lásky se nakonec buď sjednocují a láska, navzdory celé šíři svých rozličných výrazů, je v posledním důsledku jedna jediná, anebo používáme téhož slova pro označování zcela odlišných skutečností?