Důstojní bratři,
pozdrav a apoštolské požehnání!
Naléhavá nutnost řešit dělnickou otázku
1. Dychtění po novotách již dlouho zneklidňuje státy; bylo proto přirozené a nezbytné, že se snaha o změny přesunula z oblasti politiky na příbuzné pole hospodářské.
Napomáhala tomu řada příčin: nový rozmach průmyslu vlivem zdokonalení technických prostředků a nových způsobů výroby; změny ve vzájemných vztazích mezi zaměstnavateli a zaměstnanci; hromadění majetku v rukou nepatrného počtu lidí a nedostatek v širokých vrstvách; vzrůst důvěry dělníků ve vlastní síly a jejich živější vzájemný styk; upevnění jejich organizace a mimoto pokles mravnosti. To vše vyvolalo sociální konflikt, před nímž stojíme.
O jak velké věci v tomto zápase běží, je patrno z toho, že lidé jsou udržováni v napětí a ve vzrušeném očekávání; z toho, že tato otázka zaměstnává učence, je předmětem porad odborníků, lidových schůzí, uvažuje se o ní mezi zákonodárci i ve vládních radách, takže není žádná jiná věc tak významná, aby se jí lidé obírali s větším zájmem.
A protože neseme odpovědnost za zájmy církve a za obecné blaho – jako jsme to dělali i jindy, ctihodní bratři, když jsme vydávali okružní listy o politické moci, o lidské svobodě, o křesťanském státním zřízení a o jiných podobných otázkách, tak jak se nám to zdálo nutné, aby se čelilo mylným názorům – stejně a z týchž důvodů pokládáme za vhodné tak učinit, i pokud jde o dělnickou otázku. Tohoto předmětu jsme se sice již příležitostně dotkli vícekrát, avšak svědomitost v apoštolském úřadu přikazuje, abychom v tomto listě zvláštním způsobem a výslovně projednali celou tuto otázku tak, aby vynikly jasně zásady, pomocí nichž by se spor rozřešil, jak si to žádá pravda a spravedlnost.
Je to otázka plná obtíží a nebezpečí. Je totiž obtížné určovat práva a povinnosti ve vzájemném poměru mezi zámožnými a proletáři, mezi těmi, kdo propůjčují kapitál, a těmi, kteří poskytují svou práci. A nebezpečný je tento spor proto, že ho na všech stranách zneužívají radikálové a vychytralí lidé k tomu, aby zmátli správný úsudek, a tak lid štvali a pobuřovali.
2. Je zřejmé a obecně se to uznává, že dělnictvu v jeho smutném postavení je potřebí poskytnout pomoc. Neboť když byly v minulém století zrušeny staré cechy a jejich místo nenahradila žádná jiná ochranná opatření, dále když bylo z veřejných zařízení i ze zákonů vypuštěno zděděné náboženství, dělníci, opuštěni a bez ochrany, byli vydáni nesvědomitosti zaměstnavatelů a nezřízené ziskuchtivosti. Celé zlo ještě zhoršila bezohledná lichva, která byla sice už jednou církví odsouzena, ale hrabiví a ziskuchtiví lidé se jí pod různými formami dopouštějí stále. K tomu přistupuje i to, že výroba a obchod se soustředily v rukou snad jen několika lidí, takže malá hrstka boháčů vložila téměř otrocké jho na nesmírné množství proletářů.