V diskuzi se řešila otázka, zda a jakým způsobem lze v kontextu přetrvávajícího postkomunistického smýšlení současné české společnosti hovořit o skutečnosti sociální spravedlnosti. Zazněly kritické hlasy vůči kulturně-politickému establishmentu; byl vyzdvižen koncept lidské důstojnosti, zakládající sociální právní systém (Wagnerová). Zdůrazněna byla myšlenka, že o sociální citlivosti nelze uvažovat "pravolevě", neboť tato není předmětem úvah ideologického myšlení (Šimáčková). Sociálnost nemá být závistivou nepřejícností (jako za komunismu), ani sobeckým egalitářstvím (jako v neoliberalismu) (Šimáčková). Z diskuze vyplynulo, že tržní hospodářství neznamená rovněž tržní společnost, protože pak bychom postrádali morálku, stojící u kořene sociální empatie (Rychetník). Z proslovených myšlenek vyplynulo, že chceme-li se alespoň přibližovat spravedlnosti, musí být tato garantována řádem (zákony), který stojí nad vlastním zájmem určitých vrstev či společnosti; byť by se jednalo o společnost demokratickou (Novák). Příspěvky přednášejících:
JUDr. Eliška Wagnerová, Ph.D zde
Ing. Luděk Rychetník, CSc. zde
Prof. Dr. Miroslav Novák zde
Prof. PhDr. Martin Potůček, CSc. MSc. zde
JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D zde
