Prof. Mlčoch přináší osobní vzpomínku na setkání se zesnulým americkým filosofem, novinářem, spisovatelem, diplomatem slovenského původu, který se ve svých knihách a článcích zabýval filosofickými, teologickými, ale i ekonomickými a v narůstající míře také politickými tématy. Prof. Novak zemřel 17. února 2017.
Zpráva o úmrtí i u nás známého a dokonce státním vyznamenáním oceněného amerického myslitele u mne vyvolává vzpomínky na dobu nepříliš vzdálenou. Před sedmi lety jsem si připravoval vystoupení na výroční konferenci Pontifical Academy of Social Sciences, jejímž tématem mělo být zamyšlení nad příčinami globální finanční krize a hledání východisek pro další vývoj.Diagnózu onemocnění jsem spatřoval ve ztrátě hlediska věčnosti u lídrů byznysu, a z toho plynoucí neodpovědnosti v globálním měřítku. A protože krize se zrodila v USA, nemohlo nedojít i na otázku, zda je Amerika stále ještě zemí náboženskou, a zda je schopna a ochotna přijímat normativní ideály formulované katolickou sociální naukou. A v těchto otázkách nemohlo nedojít také k diskusním plochám s pracemi osobnosti zaujímající na tomto poli roli v USA tak významnou, jakou profesor Michael Novak představoval. Po nocích jsem s ním vedl vzrušené polemiky. A organizátoři konference - kteří o tom sotva mohli mít tušení - mi po nějaké době „přidělili“ jako koreferenta – právě profesora Novaka! Má snaha učinit argumentaci co nejvíce přesvědčivou tím ovšem jen zesílila a vedla k tomu, že jsem svůj příspěvek odevzdal na poslední chvíli.
Profesor Novak ve své odpovědi sice označil můj příspěvek za excelentní, ale s lítostí konstatoval, že neměl dost času na to, aby vypracoval koherentnější protiargumentaci. Soustředil se pak především na dokládání svého hlubokého přesvědčení, že Amerika pořád ještě zemí religiózní je. Na bližší probrání sporných otázek nedošlo ani v kuloárech. Jen se mi vybavuje, že pan profesor viděl jakýsi sklon ke krajním ideovým orientacím - těm i oněm - jako něco příznačného pro slovanskou kulturu. Možná v tom měl kus pravdy. Program byl nabitý a také přesuny autobusem vyčerpávaly naše síly. Profesor Novak, o desetiletí starší než já, měl se svou mobilitou už viditelné potíže. Příležitostně jsem tedy rodákovi z někdejší vlasti předků poponášel zavazadlo: nedělalo mi problém dělat staršímu profesorovi „asistenta“. Po několika dnech tuto mou službičku starý pán ocenil výrokem, že jsem „pravý křesťan“. Kéž by měl pravdu! A kéž nám bude jednou dopřáno dobrat se ke smíru v otázkách, k němuž se nám zde na zemi nedostávalo dost světla: tam na Pravdě Boží!
Kostelec nad Černými lesy, „Stolce svatého Petra“ L.P.2017
Reference: „Crisis in a Global Economy. Re-Planning the Journey“. The Proceedings of the Plenary Session of the Pontifical Academy of Social Sciences, 30 April-4 May 2010. Acta 16,pp.241-257 + 370-377. Vatican City 2011.
